"climb now, work later"

Podle tohoto hesla jsem opet o vikendu zmizel co nejdale od vseho, co pripomina skolu. V sobotu jsme se vypravili do stare zname Huastecy, tentokrat do oblasti Zona Extreme. Poprve v zivote jsem zjistil, ze vam muze foukat asi 80km/h protivitr i kdyz stojite primo pod 200 metrovou stenou... nebo kdyz visite na ni... Opravdu zajimave (a neprijemne).

Nejvetsi zazitek byla cesta kterou jsem tahal nakonec. Hombre Araña (=spanelsky Spidermann) obtiznosti 8.11c,d USA (7a FRA stupnice). To je zatim nejtezsi co jsem vylezl... a taky nejvic bolela, ale ani jsem nespadnul! jen jsem se jednou zhoupnul asi 3 metry :-)

V nedeli v 7 rano (malem jsem nevstal, byl jsem uplne mrtvy po sobote) jsme s bandou z klubu, co chodi po horach vyrazili na hory Pico Perico a Piramide. Na fotce je to ten vrchol vpravo nad borcem v zelenem tricku. Cely hreben se jmenuje las Mitras a je to presne ten co je videt na titulni fotce blogu. Stoupani s prevysenim 800 metru bylo pestre... vedlo z lesa do sutovych poli a pak do jeskyni, kterymi se proslo na druhou stranu bocniho hrebene. Potom nasledovalo trosku lezeni a pak mezi kaktusy a dalsimi trny vyzbrojenymi rostlinami az na vrchol. Vyhled byl jak siroky tak dlouhy na vsechny strany a az odtud jsem poznal jak ohromne je Monterrey. Bylo proste vsude :)

Cestou dolu jsme prozkoumali dalsi chodby v jeskyni. Jedna koncila jako okynko uprostred ohromne skalni steny asi 60m nad zemi -> Dalsi chodba klesala ve sklonu asi 35° a najednou koncila uz jen napul zariznuta vysoko v te same stene... na zemi plno prachu a sute. Samozrejme jsme se tam museli jit podivat :-) Kameny co se nam sypaly z pod nohou se s rachotem ritily do te propasti pod nami, tak jsme se tam sunuli hodne opatrne... ale mame fotku a stalo to za to, uvidite na rajceti :)

Pak uz jsme jen zavodnim tempem utikali dolu po sutovych svazich - vedl nas totiz kluk, co loni vyhral zavod, ve kterem se v jednom dni leze na 3 hory tady okolo Mty. Prezil jsem nastesti bez uhony, ale jeden rakusak uklouznul a na te suti mezi balvany udelal asi 10 kotrmelcu a vubec netusim, jak to udelal, ze si nic neudelal...

Z ostatnich udalosti tydne stoji za zminku jen hromadne foceni vsech zahranicnich studentu na TEC a dve party, kde jsem konecne taky potkal nejake extranjeros (hlavne norsky a svedky delaji cest sve povesti, libily by se ti, Bosa :-)) Vsecko to bylo moc fajn, az na jednu cestu domu. Jdeme si takhle v 5 rano po ulicich Mty a zpivame z plnych plic a najednou na me jeden nemec vybalil: "and by the way, you're very cute" ... lekl jsem se jako nikdy a v tom okamziku jsem vzal nohy na ramena a nezastavil jsem se az doma... brrr, tohle teda ne... ;-)