Mexicke vulkany

Jako prvni po DF jsme vylezli na sopku Nevado de Toluca. Vyrazili jsme vecer od vjezdu do parku a zaspali jsme u cesty v 3700 metrech. Byla zima, v noci okolo nuly. Dalsi den jsme jeste s bagly na zadech vyslapli do 4200 a tam zase zacampovali. Vyska uz byla znat, slapali jsme pomalinku a nahore uz nas bolela hlava. Pres noc jsme se ale s vyskou srovnali a druhy den uz bylo dobre. Rano jsme vyrazili na lehko na vrchol sopky - nejvyssi bod krateru a za necele 4 hodinky jsme tam vsichni i s holkama vylezli. Ty na tom nakonec byly nejlepe a nesly nam marodum (ja s koleny a Bosa s vyskovkou) veci. To uz jsme byli v 4660m.n.m a vsude okolo byly jen mraky. Sesli jsme zpaty do campu a protoze zacalo prset, utekli jsme z hory pryc. Dostopovali az do mesta a dalsimi dvema autobusy jeste ten vecer prejeli az k pyramidam u Cuernavacy a uzivali si sok z tepla a kysliku.

Po odpocinku na pyramidach a v krasnem meste Taxco jsme se priblizili dalsi vyzve - sopce Iztacchihuatl, spici sousedce Popocatepetlu. Na ten se ted nesmi, protoze je uz 10 let aktivni. Holky se rozhodly, ze nepolezou, tak jsme sli jen my sva s Bosou.Pujcili jsme si macky a cepiny, a prvni den vyrazili z 3900 do boudy ve 4700, uz na snehu. Tam jsme prespali spolu s hordou mexicanu a ve 4 rano jsme vyrazili na vrchol. Bolela nas hlava jako strep a byli jsme trosku malatni, ale na cerstvem vzduchu za mesicku jsme se brzo probrali. jako prvni nas totiz cekal vdvouhodinovy vystup zlabem ve sklonu asi 65 stupnu. Stoupali jsme pomalinku po par krocich a dychali jak parni lokomotiva na nadrazi v Dilli. Postupne se rozednilo do krasneho dne a my se za 5 hodin po hrebincich a mensich vrcholcich vyskrabali na vrchol ve vysce 5280m. Bylo jasne rano a vyhledy do okoli a hlavne na Popo byly nadherne. Jen jsme pak sli dolu trosku rychleji nez se ma a pekne nas rozbolela hlava. Dalsi noc naa boude pak byla pro me trosku utrpenim, kdyz se k bolesti hlavy dostavila i silna bolest prudusek (nasledek ranniho vybehu na vyhlidku o dva dny drive) a k tomu vsemu jeste mexicky prujmik. Nepral bych vam z treti prycny seskakovat dolu, drzet si pritom hlavu aby se nerozskocila a utikat z prudkeho svahu zadrepnout do snehove vanice. No, nicmene rana jsme se v prijemne teplote (0) stastne dockali a uz v pohode sesli dolu a setkali se s holkama. (ta cerna tecka na fotce jsem ja, odpocivajici unaveny pri navratu...)

S temi jsme po dvou dnech odpocinku vylezli na posledni kopec, sopku Malinche u Puebly. Nejdriv jsme dojeli do spatne vesnice, prespali u starosty, ten nas pak hodil do vesnice spravne ke starostovi jinemu. Tam jsme nechali bagly a vydali se zdolavat z 2500m kopec az do 4460m. Slapali jsme statecne, ale ve 4200m nas zastavilo pocasi, mraky, zima a blizici se bourka. Vratili jsme se upajdani zpatky do vesnice a na hlavnim namesti, na balkone radnice stravili dalsi (i kdyz neklidnou) noc. Takovy humbuk, bordel a mumraj a cinorody ruch jsme jeste nevideli.

Ted pro chvili skoncila akcni cast naseho cestovani a vrhame se na pamatky, pyramidy a oceany... o tom uz priste.

2 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

ahoj!!!

Jak se máš???? =)

Fotky jsou hustý... chtěla bych vidìt dovnitř fotky ze sopky...

Rád jsem vás znovu viděla... v msn haha

Šťastnou cestu!!!!

Brzy se uvidíme!!!

P.D.1. Nemluvím česky... trochu česky... hehe

P.D.2. Chybíš mi chafitaaa... depende haha ;) cau!

Jirka řekl(a)...

Nazdar borci, toz pekne si to tam davate jen co je pravda, ja se pred par dny vratil z anglie kde sem po praci na farme zakoncil pobyt v Lake District, bylo to tam nadherny, jen to pocasi kdyby bylo lepsi, ale co by clovek nechtel...anglie, navic na hranicich se skotskem ;). V pondeli vecir odjizdim do hor na ukrajinu za nasimi hodne byvalymi spoluobcany, tam snad pocasi vyjde trochu vstric. Mejte se borci a uzijte si to tam dokud muzete :).