Mexiko 2008 - roadtrip zaver

Pote, co se borec definitivne ztratil jsme s pomoci asi 10m² map jsme az neuveritelne hladce proklickovali sestimilionovou Guadalajarou a pokracovali na sever k Zacatecas, uz smerem domu. Ve 2 hodiny rano jsme tedy jeli po neplacene = "nebezpecne" silnici hledajice misto na prespani. Tezko bychom mohli porusit vice bezpectnostnich doporuceni z pruvodcu po Mexiku. Kdyz uz se nam to asi hodinu nedarilo, zastavili jsme u non-stop hospody v jedne bezejmenne vesnici a dohodli se s holcinou za barem, ze prespime u nich na parkovisti.
Holkam jsme ustlali v bezpeci auta a my s Plodou vyzbrojeni zahrivacimi polstarky ulehli po jeho boku. To ovsem az po tom, co odjel jeden Mexikanec ozraly jak Dan, co nas asi pul hodiny ocumoval. Doslo to tak daleko, ze jsem na nej trosku vyjel co jako chce... nacez cosi zabrucel a jeste s drinkem v ruce sedl do auta, ze odjede. Nastartoval asi naposeste, napodesate zaradil, pak nacouval do znacky a konecne se zhasnutymi svetly odjel. Rano jsme ho pak nasli jak vyspava zaparkovany v prikopu.


Dalsi kulturni zastavkou na nasi pestre vyprave byly indianske ruiny La Quemada. Jak uz se stalo zvykem, nasli jsme je az napodruhe. Napoprve jsme dojeli do kouzelne indianske vesnicky z veprovicovych cihel, kde koncil asfalt a pravdepodobne i civilizace jak ji zname. Byla sobota a cela vesnice byla venku. Koukali na nas texasky korab jak na zjeveni a my na ne koukali stejne. Vsude se prohanely deti s kybliky, osli a vubec ruzna zvirata. Kdyz nam doslo, ze jedeme spatne, tak jsme se pomalu vraceli vesnici nazpatek. To uz se deti osmelily a my pochopili, ze zrovna vrcholi sezona v kyblikovane. Smyslem hry je posplichat kohokoli vodou z vaseho kyble a sam ujit podobnemu osudu. Hraje horni konec vesnice proti dolnimu, vsichni proti vsem.. a nakonec vsichni proti nam. Prvni sprska na sebe nedala dlouho cekat a za chvili se na nas valila voda odevsad... deti si nas nadbihaly, vetsi nas kropily ze strech a nakonec nas polili i z protijedouciho nakladaku... Vyjeli jsme z vesnice rozchechtani a s cerstve umytym autem :)

La Quemada neni v mexickem meritku nijak vyznamna, ale protoze to byly moje prvni indianske ruiny, moc se mi libila. Bylo to kdysi vyznamne mistni kulturni centrum propojene s mmnoha dalsimi po celem mexiku. Po te co vyhorelo jej opustili. Podle toho se jmenuje La Quemada - "Spalena". Stravili jsme zde cele odpoledne a navecer vyrazili do Zacatecas. To je v peci UNESCO a nejvyrazneji se to projevuje tim, ze je zakazano mit v ulicich jakekoli barevne poutace a reklamy. Vse je napsano pouze cernou barvou na omitce. Pusobi to velmi hezky a obzvlaste v Mexiku je to velky nezvyk, protoze tady na vas barevne reklamy a poutace krici ze vsech stran a zdi, na kterych nenechaji kousek zdiva volny.
Ten vikend v Zacatecas zrovna probihal kulturni festival, takze jsme se mestem prodirali spolu s neuveritelnymi davy lidi. Na kazdem rohu vyhravala jina kapela a vsude byly stanky se sladkostmi a vubec roztodivnymi vecmi k jidlu.
V informacnim centru nam rekli, ze se da v pohode prespat v kopcich za mestem. Tato jejich trestuhodna neznalost prostredi vedla k sueverene nejhorsi noci cele vypravy. Hodinu jsme marne hledali misto mezi strepy, nebot kazdou vypitou lahev je zrejme treba radne zneskodnit a vsude, kde se da parkovat, je to sklem primo posete. Nakonec jsme zvolili jednu odbocku od silnice v kopcich. Byla tam i kaplicka, coz jsme brali jako dobre znameni. Holky zase spaly v aute a my s Plodou ve stanu venku. Pocity jsme z toho nemeli nejlepsi, ale co se dalo delat. Celou atmosferu dokresloval Ploda, jehoz travici system si zrovna vyrizoval ucty s mexickou stravou (byly to tusim fazole). Spal jsem neklidne s hlavou venku ze stanu, kdyz me asi o pul treti rano probudilo jak nekdo hulaka a busi na tropiko. A je to tady, myslel jsem si. Ale byli to nastesti policajti. Nekdo jim pry nahlasil, ze tu spime, tak nam prijeli rict, ze jsme blazni spat na tak nebezpecnem miste plnem narkomanu a ozralu. Dali nam na sebe cislo a rekli, ze nas v noci budou kontrolovat. Tim bylo po spanku, aspon pro me. Signal neni, takze cisla jsou nam na nic, navic Katha prohlasila, ze
v mexiku se zkorumpovane policii neda verit ... Pri kazdem zvuku jsem vyskakoval ze stanu jak certik z krabicky. Celou noc neco. Jednou skutecne projeli policajti, par jinych aut a nakonec jeste par koni...
Rano jsme byli radi ze jsme prezili a ze je to za nami. Prohlidili jsme si jeste jednou Zacatecas za dne a pak uz vyrazili definitivne domu...

souvisejici odkazy:
fotky na rajceti
ploduv blog
markety blog



0 komentářů: